Zimní období generuje pro cyklistu z pohledu jeho sportovního vyžití, spoustu volného času. Nabízím Vám tímto článkem možnost, jak ho vyplnit a při tom získat mnoho cenných informací a praktických zkušeností, které v následující sezóně jistě využijete.
S radostí jsem přijal nabídky firmy Specialized a svěřil se do rukou špičkového odborníka na problematiku nastavení posedu. Pavel Štědrý mne zasvětil do tajů nastavení posedu v rámci programu Specialized Body Geometry Fit a několik hodin, které jsem strávil v jeho společnosti, pro mne byli fantastickým a takřka nepopsatelným zážitkem. Pokusím se Vám tedy předat pár zajímavostí, které mi utkvěly v paměti.
Otevřeně přiznávám, že jsem čekal, že trošku pokecáme, hupsnu na kolo a za hodinu bude vše nastaveno. Opak byl však pravdou. První dvě hodiny mne měl v péči další specialista Roman Fišnar, který se mnou ve formě specifického fyzického vyšetření prošel zhruba dvacet různých kroků. Výsledkem je zjištěna celková volnost, ohebnost, pružnost, rozsahy, délky a případné limity či slabé a silné stránky příslušného člověka. Tyto údaje jsou pak následně použity při nastavení posedu tak, aby se člověk nedostal přes limity svého vlastního těla. Z toho vyplývá, že každé měření a následné nastavení posedu je vlastně jedinečné. Nelze tak použít stejné nastavení například pro dva stejně vysoké cyklisty.
Chodidla, nožní klenba, kotníky, kolena, sedací partie, pánev, kyčle, páteř, lopatky, ramena, předklon, záklon a veškeré svalové celky to je výčet jen několika z mnoha prověřených a především pak proměřených partií. Ještě než sedám na připravené a pevně zafixované kolo na měřícím zařízení, bavíme se o zaměření mého dalšího cyklistického působení. Tomu je pak celkové nastavení posedu přizpůsobeno. Je nezbytně nutné sdělit veškeré údaje a především očekávání, proč a s jakým cílem chcete posed zkontrolovat a případně upravit.
První roztočení pedálů, první přeměření a první výsledky záběrů z několika prostorově rozmístěných kamer přinášejí zajímavé údaje. Postupně procházíme nastavení kufrů na tretrách, výšky a typ sedla, předozadního umístění sedla, délky představce, výšky představce, délky klik a dalších detailů. Každé zmiňované části kola je věnován jeden cyklus přeměření, natočení na video, vyhodnocení a analýza údajů. Na jejich základě pak přistupujeme k prvním úpravám. Vše probíhá postupně po malých krocích tak, že se vyřeší jeden problém a až po jeho absolutním odstranění se věnujeme další části kola a posedu. Celkový výsledek před a po měření je pak opravdu velice působivý. Zvláště pak při pohledu na vizualizaci způsobu šlapání nejen z bočního, ale též z čelního pohledu. Je fantastické jak malé odchylky a nuanci je možné nejen nalézt, ale též odstranit touto metodou. Čím déle celý proces trvá, tím více obdivuji práci a zručnost obou specialistů, do jejichž rukou jsem nastavení svého posedu vložil.
Silnička je hotová. Do stojanu je upnut časovkářský speciál a vše výše popsané jde od, znova. V případě silničního kola se nastavení posedu na můj vkus celkem změnilo. To ale nebylo nic proti tomu, jakým zcela zásadním, přesněji řečeno přímo revolučním způsobem byl změněn můj posed na časovkářském speciálu. Vše je způsobeno tím, jak výrazně se liší posuzování posedu v rámci klasické silničky a v rámci časovkářského speciálu. V tomto případě musí člověk zapomenout na všechny zažité zvyklosti. Znovu a znovu jsou vyhodnocována a posuzována veškerá naměřená data. Vše je umocněno použitím několika typů časovkářských přileb. Celek jako takový musí být ve výsledku prostě dokonalý. Přesně tak na mne celý čas strávený ve společnosti Pavla Štedrého a Romana Fišnara působil.
Co dodat? Co napsat na závěr? Snad jen to, že úpravy posedů na obou kolech vyzkouším a za pár měsíců se vrátím znovu zpět. Porovnat pak své pocity a výsledky v dalším kole přeměření, respektive odladění drobných detailů a možných odchylek.
Třeba se pak jednou dočkám i toho, že po nastavení posedu přejdu rovnou do druhé budovy, kde bude stát aerodynamický tunel v němž budou příslušná nastavení doladěna i z pohledu aerodynamiky.